Ceny obědů venku vytrvale rostou a čím dál víc lidí proto sahá po krabičce z domova. Otázka je, kolik se tím opravdu ušetří. Spočítali jsme to na aktuálních číslech a přidali jednu věc, na kterou se u úspor často zapomíná, totiž co to udělá s tím, co vlastně jíme.
Kolik dnes stojí oběd venku
Průměrné polední menu se na konci roku 2025 vyšplhalo zhruba na 199 korun a podle Edenred Restaurant Indexu průměrná útrata za oběd poprvé v historii překročila hranici dvou set korun. V Praze se běžně platí přes 220 korun. Za posledních pět let přitom obědy zdražily o víc než šedesát procent. Když si to přepočítáte, vyjde oběd v restauraci každý pracovní den měsíčně zhruba na 4 300 korun.
Kolik stojí oběd z domova
Porce uvařená nebo připravená doma vyjde podle složení zhruba na 60 až 90 korun. Rozdíl proti restauraci je tedy řádově sto korun na každém jídle. Ekonom Lukáš Kovanda spočítal, že kdo si nosí oběd z domova každý pracovní den, ušetří za rok zhruba 32 tisíc korun. To není zanedbatelná částka, u průměrného zaměstnance jde skoro o celý měsíční plat navíc. Není divu, že si dnes jídlo do práce nosí přes 57 procent lidí, zatímco rok předtím to bylo jen 46 procent.
Kde se úspora ztrácí
Než ale začnete počítat ušetřené desetitisíce, je férové dodat, co se do té úspory většinou nezapočítá. Vaření stojí čas a taky energie, doslova i v korunách za sporák a troubu. Kdo nakupuje bez plánu, snadno část úspory utopí v dražších polotovarech, hotových omáčkách nebo v jídle, které nakonec skončí v koši. Vyhozené potraviny jsou tichý žrout rozpočtu. Úspora je tedy reálná, ale platí hlavně pro toho, kdo vaří z běžných surovin a nakupuje s rozmyslem.
Vaření je teď v kurzu, a v tom je past
Vaření se navíc stalo trendem. Streamovací služby i sociální sítě jsou plné soutěží v grilování, pořadů o vaření v papiňáku nebo asijské kuchyně a spousta lidí díky tomu vzala vařečku do ruky. To je samo o sobě skvělé, protože málo věcí člověka nakopne líp než pocit, že vaření je zábava. Háček je v tom, že ten samý trend svádí k utrácení. Najednou má člověk dojem, že potřebuje drahý gril, speciální hrnce, sadu exotických koření a deset druhů hotových omáček ve sklenici, jinak to prý nejde. Jenže jde. Většina jídel stojí na pár základních surovinách a skoro každá omáčka začíná tím, že se na pánvi orestuje obyčejná cibule. Když se nenecháte trendem zatáhnout do nakupování zbytečností a vsadíte na základ, vaříte moderně a levně zároveň. A přesně tady se úspora buď udrží, nebo rozplyne.
Nejde jen o peníze
Vaření doma má ještě jeden rozměr, který se penězi měřit nedá. Když si jídlo připravujete sami, máte přehled o tom, co v něm je. Kolik soli, kolik tuku, jak velká je porce. To je v době, kdy téměř 40 procent lidí přiznává, že kvůli cenám začalo šetřit na kvalitě jídla, docela zásadní. Šetřit na obědě venku totiž často znamená sáhnout po tom nejlevnějším a nejméně výživném. Příprava jídla předem, takzvaný meal prep, tenhle kompromis obchází, protože umožňuje hlídat cenu i kvalitu zároveň, místo aby se jedno dělalo na úkor druhého.
Tak co, vyplatí se to?
Vyplatí, a docela výrazně, ale ne automaticky. Když vaříte z běžných surovin, nakupujete s plánem a nevyhazujete, dají se ušetřit řádově desetitisíce za rok a k tomu získáte kontrolu nad tím, co jíte. Když místo restaurace kupujete drahé polotovary a polovina skončí v koši, úspora se rozplyne. Rozdíl není ani tak ve vaření samotném jako v tom, jak k němu přistoupíte.
Zdroje: Deník.cz, ceny obědů a výpočet úspory, Newstream, Edenred Restaurant Index a Barometr FOOD 2025, Apetit, dopady šetření na kvalitu stravy.