Skoro pravidelně se objeví věta, že u nás je přece levněji než u sousedů, takže se vlastně máme dobře. Zní to konejšivě a kus pravdy v tom je. Háček je v tom, že je to půlka věty. Druhá půlka, totiž jak vysoké máme ve srovnání s těmi sousedy výplaty, se do ní obvykle nevejde. Pojďme tedy na stůl položit obojí a podívat se, co říkají čísla, když Česko srovnáme s Německem.
Co je na tom pravda: levněji u nás vážně je
Cenová hladina v Česku je podle Eurostatu pod průměrem Evropské unie a patříme mezi levnější země. Naopak v Německu jsou ceny nad průměrem EU. Hezky je to vidět na pohonných hmotách. Česko se u nafty dlouhodobě řadí mezi vůbec nejlevnější země unie a i u benzínu se drží v první desítce, zatímco Německo bývá kvůli vyšším daním mezi těmi nejdražšími. Takže ano, tankování, část potravin i řada služeb stojí u nás méně než za hranicemi.
Co se do té věty nevejde: výplaty
Tady přichází druhá půlka. Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku dosáhla v roce 2025 podle ČSÚ 49 215 Kč, což je při kurzu kolem 25 korun za euro zhruba 1 950 eur. V Německu byla přitom průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců na plný úvazek podle tamního statistického úřadu už v roce 2024 zhruba 4 634 eur. Jinými slovy, průměrná česká výplata je zhruba pod polovinou té německé.
A právě tady ta levnější cenovka nestačí. U věcí, které mají skoro stejnou cenu po celém kontinentě, tedy benzín, elektronika, auto nebo dovolená u moře, platí Čech v eurech podobně jako Němec, ale vydělává zhruba polovinu. Cenový rozdíl u paliva se počítá v desítkách procent, mzdový rozdíl ale v polovině. Levnější benzín ten propad ve výplatě nedožene.
Férové číslo: kupní síla
Aby bylo srovnání poctivé, je potřeba ceny a příjmy spojit dohromady. Přesně to dělá takzvaná kupní síla, kterou Eurostat počítá ve standardu kupní síly (PPS). A obrázek se rázem zmírní. Hrubý domácí produkt na obyvatele v přepočtu na kupní sílu byl v roce 2024 u Česka méně než 10 procent pod průměrem EU, tedy blízko průměru. V reálné spotřebě na obyvatele bylo Německo v roce 2024 o 18 procent nad průměrem EU, zatímco Česko se drželo pod průměrem.
Z toho plyne důležitá věc. Po zohlednění cen nejsme proti Němcům na polovině, jak by napovídala samotná výplata. Skutečný rozdíl v tom, co si lidé reálně mohou dovolit, je mnohem menší než ta poloviční mzda. Pořád je to ale rozdíl. Česko je kolem nebo mírně pod průměrem EU, kdežto Německo je výrazně nad ním.
Proč to lidi štve
Když pak zazní jen to, že u nás je levněji, působí to jako nedokončená věta. Lidé totiž mzdový rozdíl nejvíc cítí přesně na těch viditelných, v eurech oceněných věcech, u pumpy, v elektru nebo při placení dovolené. Levnější je to hlavně u domácích služeb, nájmů mimo Prahu a části potravin, jenže to si do dovolenkového rozpočtu člověk tak snadno nepřevede. Poctivé srovnání proto potřebuje obě čísla, ceny i platy, a nejlépe i tu kupní sílu, která je spojí. Výsledek pak není ani bída, ani idylka, je to střízlivé blížíme se průměru EU a na Německo nám pořád kus chybí.
Zdroje: ČSÚ, průměrné mzdy 2025; Destatis, mzdy v Německu; Eurostat, HDP a cenové hladiny; Eurostat, reálná spotřeba 2024; Kurzy.cz, ceny paliv v EU.