Společnost Anthropic, která stojí za jazykovým modelem Claude, 11. srpna 2026 potvrdila, že do textů generovaných jejími novými modely vkládá neviditelnou značku. O tři dny později zveřejnila podrobné vysvětlení, jak taková značka funguje a co dokáže. Reakce byla nečekaně bouřlivá. Na sociálních sítích se objevily snímky zrušených předplatných a část uživatelů mluvila o zradě.
Většina té debaty ale stojí na třech představách, které nejsou pravdivé. Že jde o skryté znaky v textu. Že se značka dá odstranit funkcí najít a nahradit. A že prozradí, kdo text napsal. Neplatí ani jedna z nich a rozdíl mezi tím, co si lidé myslí, a tím, co technologie skutečně dělá, je poměrně zásadní.
Tři věci, které se o vodoznaku říkají špatně
Nejrozšířenější představa je, že model do textu propašuje neviditelné znaky, tedy nulové mezery nebo podobné triky, které by šlo hromadně smazat. Anthropic to výslovně vyvrací. Do textu se nepřidává nic, nejsou v něm žádné skryté znaky a značka nespotřebuje ani jediné písmeno navíc. Z toho plyne rovnou i odpověď na druhý omyl. Značku nelze odstranit hledáním a nahrazením, protože v textu prostě není nic, co by šlo najít.
Druhá věc, která se plete, je rozdíl mezi textem a soubory. U obrázků a vektorové grafiky používá Anthropic úplně jinou techniku, tedy podepsanou poznámku v metadatech podle otevřeného standardu C2PA. Ta se naopak smaže velmi snadno, stačí převést formát nebo pořídit snímek obrazovky. Slučovat obojí pod jedno slovo je věcná chyba, protože každá z těch technik má jiné vlastnosti a jinou životnost.
Třetí a nejdůležitější omyl je, že značka prozradí autora. Neprozradí. Podle firmy neobsahuje žádné identifikační údaje a nelze ji dohledat ke konkrétnímu člověku, organizaci ani konverzaci. Neurčuje ani to, který uživatel model použil.
Jak neviditelná značka vlastně funguje
Jazykový model skládá text slovo po slově. U velké části rozhodnutí má přitom několik možností, které jsou prakticky rovnocenné. Ve větě „počasí bylo dnes chladné a“ nezáleží na tom, jestli přijde „zataženo“ nebo „šedivo“. Význam zůstane stejný a čtenář rozdíl nevnímá. O tom, které slovo model nakonec vybere, běžně rozhoduje náhoda.
Vodoznak do textu nic nepřidává. Mění pouze zdroj té náhody. Místo obyčejného generátoru náhodných čísel se použije tajný klíč a několik předchozích slov. Volba zůstává z pohledu čtenáře nahodilá a nepoznatelná, jenže kdo má klíč, dokáže zpětně spočítat, jak pravděpodobné je, že tuhle konkrétní posloupnost slov vybíral model pracující právě s tímto klíčem.
Anthropic k tomu používá přirovnání k deskové hře. Představte si Monopoly, ve kterých hráči místo házení kostkou postupují podle číslic čísla pí. Hra probíhá úplně stejně a hráčům je jedno, odkud se čísla berou. Kdo ale pí zná, pozná po skončení hry z posloupnosti tahů, že se hrálo právě podle něj.
Z toho plyne důležitý důsledek. Značka není v textu schovaná, je to vlastnost výběru slov napříč celým textem. Proto přežije zkopírování a vložení jinam. A proto zároveň mizí všude tam, kde model slova nevybírá. Kdo si chce princip prohlédnout na vlastní oči, může použít českou interaktivní ukázku, která ho předvádí bez jediného odborného pojmu.
Kde ze značky nezbude skoro nic
Právě poslední věta je pro běžného uživatele nejpodstatnější, protože odpovídá na to, čeho se lidé po oznámení báli nejvíc.
Nejhlasitější stížnosti přišly od dvou skupin. První byli lidé, kteří si od modelu nechávají opravit pravopis a interpunkci ve vlastním textu. Pro ně vyznívá odpověď spíš uklidňujícím způsobem. Když model jen koriguje cizí text, skoro všechna slova zůstávají lidská a značka nemá na čem stát. Podle Anthropicu nemusí být takový zásah vůbec rozpoznatelný.
Druhou skupinou byli programátoři. Ani tady se obavy nepotvrzují v očekávaném rozsahu. Kód musí být přesný, protože jiné slovo znamená chybu. Tam, kde je správná možnost jediná, se značka neuplatní, jinak by ji zaplatila funkčnost výsledku. Uplatní se hlavně v komentářích a na samotný kód má podle firmy zanedbatelný vliv.
Stejná logika platí u faktických textů. Anthropic to ukazuje na příkladu věty o Newtonově nejslavnějším díle, po které existuje jen jedno správné pokračování. A u krátkých úryvků je rozhodnutí celkově tak málo, že je výsledek nespolehlivý.
Opačným pólem je překlad. Ten nese značku v plné síle, protože všechna slova volí model, i když myšlenky a formulace jsou cizí. Právě překlad nejlépe ukazuje, proč se nedá zaměňovat otázka, jestli textem prošel model, s otázkou, kdo je jeho autorem.
Dvě věty, které se pletou nejčastěji
Z toho plynou dva závěry, které se v diskuzi neustále zaměňují, přestože každý míří jinam.
Nález značky není důkaz, že text psala umělá inteligence. Znamená jen, že se textu pravděpodobně dotkl model. Neříká nic o tom, kdo přišel s myšlenkou, kdo dělal rešerši a kolik toho člověk nakonec změnil. Sama firma uvádí, že značka nedokáže odlišit situaci, kdy model text napsal, od situace, kdy ho jen výrazně upravil.
Absence značky zase není důkaz, že text psal člověk. Značka chybí u starších modelů, u silně přepsaných pasáží, u krátkých textů i u souborů, ze kterých se ztratila metadata. Nulový výsledek u textu psaného člověkem vypadá úplně stejně jako nulový výsledek u textu, který vygeneroval model a někdo ho poté přepsal.
Jde tedy o nástroj na zjišťování původu, ne na určování autorství. Potíž je v tom, že školy, zaměstnavatelé i zadavatelé potřebují odpověď na tu druhou otázku, zatímco technologie odpovídá na tu první.
Koho se značení zatím vlastně týká
Zajímavý detail, který ve zpravodajství o novince skoro zapadl, se týká toho, kdo vlastně značku dnes nese.
Anthropic uvádí, že značení podporují modely uvedené 2. srpna 2026 a později. U starších modelů se na jeho doplnění teprve pracuje. Poslední veřejně uvedený model Claude je přitom z 24. července 2026, tedy z doby devět dní před rozhodným datem, a ostatní dostupné modely jsou ještě starší.
Z veřejně dostupných údajů tedy vyplývá, že v polovině srpna 2026 nenesl neviditelnou značku žádný běžně dostupný model Claude. Je nutné zdůraznit, že takto to firma sama nikde neformulovala. Jde o odvození ze dvou samostatných údajů a první nově uvedený model ho zneplatní.
Tvrdý termín ale existuje. Systémy, které byly na trhu už před 2. srpnem 2026, mají na doplnění strojově čitelného značení čas do 2. prosince 2026.
Co zákon chce po tom, kdo publikuje
Důvodem celé změny je evropské nařízení o umělé inteligenci. Jeho článek 50 se uplatňuje od 2. srpna 2026 a ukládá poskytovatelům povinnost označovat obsah vytvořený umělou inteligencí tak, aby ho poznaly stroje. Za nedodržení hrozí pokuty až 15 milionů eur nebo tři procenta celosvětového ročního obratu. Anthropic proto značení zavádí celosvětově, ne jen v evropské verzi služby, protože podle vlastního vyjádření zatím nemá spolehlivý způsob, jak ho omezit na jeden trh.
Pro každého, kdo něco publikuje, je ale podstatnější druhá část téhož článku, o které se skoro nemluví. U textů zveřejněných za účelem informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu platí povinnost zřetelného označení tehdy, pokud text neprošel lidskou revizí nebo redakční kontrolou a pokud za něj někdo nepřevzal redakční odpovědnost.
Zákon se tedy u publikovaného textu neptá, kdo ho napsal, ale kdo za jeho výslednou podobu ručí. Rozhodující je skutečná redakční kontrola, nikoli formální. To je docela zásadní posun oproti veřejné debatě, která pořád hledá odpověď na otázku autorství.
Jeden detail navíc stojí za pozornost. Obsah, který vznikl i byl zveřejněn před 2. srpnem 2026, se zpětně označovat nemusí. Pokud ale vznikl dříve a publikuje se až po tomto datu, povinnost označení na něj dopadá. Kdo má rozepsané texty ve frontě, měl by si to ohlídat.
Co si z toho odnést
Nezávislý výzkum je ke spolehlivosti detekce skeptičtější než výrobci. Odborné studie opakovaně ukazují, že parafráze nebo překlad tam a zpět dokážou signál výrazně oslabit, a to i bez použití specializovaných nástrojů. Vlastní nástroj na ověřování značky navíc Anthropic teprve slibuje, zatím bez uvedení termínu.
Praktický závěr proto není přestat používat umělou inteligenci. Je jím spíš to, že výsledek detekce nesmí sám o sobě nést obvinění, a to ani v jednom směru. Nález značky je důvod k rozhovoru, ne k rozhodnutí. A potvrzení, že text značku neobsahuje, není potvrzením, že ho psal člověk.
Kdo chce doložená tvrzení, odkazy na primární zdroje, akademickou kritiku i podrobnější regulatorní souvislosti, najde je v české studii k tomuto tématu, jejíž údaje jsou ověřené k 16. srpnu 2026.
Zdroje: Anthropic: otázky a odpovědi ke značení textu, Anthropic: nápověda ke značení obsahu, Nature, Evropská komise.